Historie

Farnost Sněžné na Moravě (dříve Německé)

Zdejší kraj byl osídlen až poměrně pozdě, a to v polovině 13 století. Mohl za to neprostupný hluboký prales, drsné počasí a také nadmořská výška. Co se týká osídlení Žďárkských vrchů, tak nejprve roku 1250 založil pan Boček z Obřan obec Bočkonov (nynější Nové Město na Moravě) a roku 1252 byl založen cisterciácký klášter na soutoku dvou pramenů Sázavy. Tento Žďárský klášter měl po staletí vliv na civilizační a kulturní vývoj celého kraje.

Německé (dnešní Sněžné) a Fryšava byly osídleny německými skláři, hutníky a horníky z Rudohoří, kteří se tu brzy počeštili. Jen jména obcí dosud svědčí o jejich původu.

Nejstarší zmínky o kostele v Německém (dnešním Sněžném) jsou z roku 1662. Jednalo se o katolický filiální kostel nebo spíše o menší hornickou kapli zasvěcenou sv. Kateřině. Ve zprávě novoměstského faráře z roku 1672 se píše, že k filiálnímu kostelu sv. Kateřiny byly přifařeny obce: Tři Studně, Fryšava, Křižánky, Líšná, Vříšť, Kuklík, Odranec a Kadov. Farář však sídlil v Novém Městě na Moravě. Roku 1736 byla ustanovena v Německém kaplanská expozitura a roku 1750 bylo již v Německém stálé kaplanské místo. Stále však nebyla ustanovena stálá duchovní správa.

Po zřízení železářských hutí narůstal v kraji počet obyvatel a tím i počet katolíků. Poněvadž kaple sv. Kateřiny byla „na spadnutí“ začali katolíci mezi sebou sbírat nejen na zřízení stálé duchovní správy, ale také na postavení důstojného stánku Páně. Počátek sbírek iniciovali a nejštědřejší byli hutní dělníci, kteří na tento účel dávali ze své skromné mzdy. K nim se přidali ostatní dobrodinci, zvláště pak vrchnost novoměstská, zastoupená představenou Ústavu šlechtičen v Brně a správkyní novoměstského panství Annou Konstancií, svobodnou baronkou z Miniati. Po zřízení stálé duchovní správy (lokálie) bylo přistoupeno ke stavbě nového kostela, a to na stejném místě jako byla původní kaple. Plány dělali Bartol Zundler z Brna a tesařský mistr Jakub Jan Plechutka z Moravského Krumlova.

Samotná stavba začala roku 1753, dokončena bez věže byla v roce 1755 tak, aby byla funkční (pět metrů vysoká věž byla postavena až za šestého duchovního správce). Téhož roku byl chrám vysvěcen Václavem Noskem, děkanem velkomeziřišským a to ke cti Svatého Kříže, podle přání paní hraběnky, patronky kostela.


Created by alfa4web